Trex 500 a použití 
Flybarless system 3G v praxi

Úvod

Po dlouhém zvažování  jaký systém použít pro tento vrtulník na  provoz padla volba na 3G od Alignu a to z jednoho prostého důvodu—finanční.  Zvažoval jsem dva systémy a to V-Bar od Mikáda a  Align 3G.  V-Bar je sice sofistikovanější co se týká voleb nastavování a celkového seřizování , ale j podstatně dražší a k tomuto systému je nutno ještě dokoupit novou hlavu, která přijde něco málo pod dva tisíce. Z tohoto vyplývá, že  je to cena jako jedena stavebnice pětiskotvky. Od Alignu je v ceně  řídící jednotka s gyry a ještě k tomuto je přiložena kompletní hlava i s veškerým příslušenstvím, téměř za poloviční cenu.  Pro tuto volbu jsem se také rozhodl z důvodu toho, že Align 3G již byl odzkoušen mým dlouholetým kamarádem ze Slovenska, Milošem Václavem, který si ho velmi chválil a říkal, že je jednoduchý na nastavení  a létání s ním se velmi přibližuje jako létání na simulátoru Phoenix.  Na základě těchto poznatků již nebylo daleko k činu a již mi frčela  set 3G ze zahraničí domů.  Po týdnu jsem rozbalil malý balíček a v něm se nacházelo následující jak vyobrazeno níže.

Celý set je zabalen v krásném papírovém obalu s barevným potiskem. Po otevření tohoto obalu na mne koukalo vše potřebné pro přestavbu mé pětistovky na  bezpadlo. Veškeré díly jsou zasazeny v pěnovém plastu a každý díl má svoje místo v přesně vyseknutém otvoru v dotčeném plastu. Obsah krabičky je následující: Kompletně sestavená hlava s prodlouženými pákami pro Gryppy, nové  prodloužené gryppy, táhla s kloubky, kompenzátor s upravenými pákami, Pitch Gauge pro nastavení úhlů náběhu, řídící jednotku,  gyra v jedné krabičce, oboustranné mechové čtverečky pro přilepení gyro senzorů k vrtulníku, dva kusy propojovacího kabelu ke spojení řídící jednotky a gyr. Jeden kabel cca 10 cm a druhý cca 20 cm dlouhý. Sáček s veškerými potřebnými šrouby a kulovými kloubky. Nechyběl ani podrobný manuál v podobě knížečky menšího formátu než A5 a jak je zvykem krok za krokem v obrázkovém provedení, samozřejmě v AJ. Po shlédnutí obsahu již nic nebránilo tomu, aby se mohlo započít s přestavbou na bezpadlo.

Sestavení setu 3G

Hlava s  rotorových listů byla již sestavena a tudíž již nebylo co dodělávat. Jen jsem zkusmo dotáhl šrouby uložení příčné hřídele, ale tyto byla dotaženy již z výroby. Do  listů bylo nutné zašroubovat grippy. Tyto jsem pojistil modrým aerobním lepidlem na závitu a jak je zvykem v kuličce grypu je opět vnitřní šestihran pro dotažení.  Následovalo sestavení táhel od desky cykliky k  listů dle návodu na rozměr zde vyznačený jak je zvykem u manuálů dodávaných k  vrtulníkům od Alignu. Kompenzátor s pákami k desce cykliky byl jen sešroubovaný tak aby držel po hromadě. Páky kompenzátoru jsou již z výroby osazeny ložisky a tudíž bulo nutné  pojistit šrouby pouze aerobním lepidlem proti samovolnému povolení a ve své podstatě bylo z mechanické části přestavbového setu vše již připraveno k osazení na vrtulník. Vzal jsem následně náhradní hřídel na tuto jsem  vše osadil dle manuálu . To znamená připevnění hlavy rotoru jedním centrálním šroubem, kompenzátor  je dotažen na hřídeli 4,5 mm od spodní hrany  hlavy rotoru. Nasazení táhel na  listů bylo dílem okamžiku. Nyní byla mechanická část připravena k instalaci do vrtulníku.

Dalším krokem byl stav vrtulník na stůl a demontáž  hlavní hřídele z  hlavního převodového kola, odpojení desky cykliky od táhel a sundání z hřídele. Desku cykliky jsem nasadil na hřídel s bezpádlem, připojil táhla od  listů a páčky kompenzátoru. Nasadil aretační kroužek hlavní hřídele. Novou hřídel s bezpádlovým  setem jsem vrátil do vrtulníku, spojil s převodovým kolem a dotáhl aretační kroužek k ložisku domečku hl. hřídele. Nyní bylo již vše na svém místě. Dále bylo nutné sundat ze serv páčky s táhly a přemístit kuličky kloubku dle manuálu tj. 13 mm od osy otáčení serva. Po této operaci zpět nasadit páčky na serva a připojit táhla od serv k desce cykliky. Mechanická část je provedena v základu bez seřízení, o tom bude psáno níže.

Řídící jednotka s gyry

Nedílná součást celého setu je také řídící jednotka s gyrem, které obsahuje celkem tři senzory pro korekci klonění, klopení a vrtulku. Samotná řídící jednotka je vybavena vstupy do přijímače jedním centrálním vícežilným kabelem a do jednotky jednotlivé vstupy od serv jsou čitelně označeny na krabičce jednotky, takže není možné se splést. Vícežilný kabel pro propojení jednotky s přijímačem pro serva klonění, klopení a kolektiv. Jsou taktéž řádně popsány kam který konektor do přijímače přijde viz obrázek nahoře. Druhý vícežilný kabel je samostatná větev pro propojení serva gyra a řízení zisku gyra z vysílačem. Konektory serv se zastrčí do jednotky a propojovacím kabelem se spojí jednotka s přijímačem. Jedná se o takový mezikus mezi přijímačem a servy. Provede se instalace kabeláže, tak aby nedošlo k případnému prodření kabelů o bočnice vrtulníku. Toto jsem řešil  svazků kabelů spirálovou bužírkou, tak jak je zvykem. Dále jsem propojil řídící jednotku s vlastním gyrem dodaným kabelem o délce 10 cm což je patrno z obrázku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování průběžně—interface

Programování jednotky systému včetně gyra

V této fázi máme vše nainstalované osazené a propojené  na vrtulníku. Ve vysílači jsem si udělal zcela nový rejstřík pro  Trex 500 FB (FB—flybarless).  Všude je nutné nastavit výchylky na  100% trimy do neutrálů což nemusím připomínat a  Svasch na 50% vše  ail, ele, pit.  Zapneme palubní síť vrtulníku (nemusím připomínat, že nejprve se zapne vysílač) na diodách řídící jednotky vidíme, že projede celý setup postupným bliknutím diod. Kdž je palubní síť zapnutá tak když dlouze podržíme tlačítko setup (cca 3 sekundy) tak se dostaneme do programovacího režimu pro nastavení gyra. Toto provedeme jak je obvyklé dle níže uvedeného  v CZ.  Po nastavení gyra je nutné provést nastavení řídicí jednotky pro provoz bezpadla. Vypneme palubní síť vrtulníku a nyní držíme tlačítko setup a opět zapneme palubní síť vrtulníku. Tímto krokem se dostáváme do režimu nastavení řídící jednotky  pro bezpadlo. Nastavení nebudu  popisovat je podrobně popsáno v přeloženém manuálu do CZ byť částečně zde. Manulál 3G ke stažení.  Po nastavení řídící jednotky opět ještě jednou pro kontrolu zapneme a vypneme vrtulník. Projetí setupu vrtulník avizuje, že deska cykliky jednou pojede dolu a nahoru a pak je již vrtulník připraven ke startu.

Vlastní jednotku jsem opatřil oboustrannou mechovou lepící páskou pro přilepení k občnicím a ještě jsem celou jednotku pojistil jedním stahovacím páskem. Vlastní krabičku s gyry jsem přilepil dodávanou  oboustranným lepícím čtverečkem k tomu určeným ze setu. Umístění gyra je patrno z obrázku a je situováno na domečku ocasní trubky se šipkou ve směru letu. Tato šipka je vyobrazena na potisku gyra na úrovni nápisu 3G.

Létání a nastavení  řídící jednotky na letišti

Nejprve jsem nechal nastavení trimu řídící jednotky na 50% jak bylo nastaveno z výroby a šel jsem zkusit prvý start. Vrtulník se odlepil od země a  světe div se ono to krásně stabilizovalo stejně jako s pádlem. Samozřejmě  vrtulník driftoval okolo příčné osy, tak jsem musel snížit zisk gyra pro ELE až na 35% a nyní je již let naprosto klidný bez zjevného driftu. AIL—klonění jsem nechal cca na 40% a zde se žádné driftování neprojevovalo.  Létání s tímto systémem je naprosto bez záludností velmi se podobá létání na simulátoru. Překvapivá je rychlost a dynamičnost vrtulníku jak bez pádel létá. Je to super. Například při stoupavých obratech neztrácí tak rychlost jak bylo zvykem s pádlem, ale dlouho využívá svoji hmotu v setrvačných silách a  to je krásné polétání když ho rozjedete a pak jej zlomíte do stoupání a ještě uděláte výkrut. Na to s pádlovým systémem můžeme rovnou zapomenout.  Při startu si musíme dát pozor na důsledné nechání roztočení rotoru do nastavených otáček, neboť jinak je odlepení od země takové divoké. Jakmile se však dostane vrtulník do vzduchu, tak hned je vše v pořádku. Divoké je to jen tehdy, když rotor není dostatečně roztočen což v pádlovém provedení nebylo znát. Pádla stabilizovala i v nižších otáčkách. Je to logické jednotka potřebuje mít stroj ve vzduchu aby mohla stabilizovat a ne aby se opíral stroj o zem tam s ním  skutečně nehne.

Shrnutí

Závěrech bych shrnul moje dojmy z praktického použití  tohoto systému ve vrtulníku.  Kladem je finanční nákladnost pořízení celého setu oproti jiným zařízením, které odvedou stejnou práci (pokud tedy nechcete stále laborovat s nastavováním a doladit svého miláčka k dokonalosti), jednoduchost nastavení řídící  jednotky bez PC přímo na letišti či doma na stole. Nastavení je v pár krocích a  už to létá jako o život. Prodloužení letového času cca o 15-20%, Nyní mám již  sadu interface objednánu a uvidíme jak půjdou instalovat update a další rozšířené nastavování jednotky.  Zápory? No prozatím jsem přišel jen na jeden a to je nemožnost propojení s PC, ale to se brzy změní jak jsem již uvedl výše.